Poslední paprsky nad Lysafjordem
Občas člověk dělá blbiny. Jednou z nich byla myšlenka na přenocování na známé vyhlídce Priekestolen - Kazatelna. Večerní bezvětří nenasvědčovalo žádným problémům. Odešli procesí turistů, rozdělal jsem stan a hledal vhodné místo pro večerní fotku. Světlo bylo zajímavé, tak jsem pořídil několi záběrů v expozičním bracketingu. Člověk nemusí s sebou tahat žádné přechodové filtry, vystačí si s polarizákem. Už jsem si na tuhle techniku focení dost zvykl a co si budem povídat, neustálé laborování s přechoďáky, zda je scéna již dostatečně zafiltrována, není zrovna můj šálek. Navíc, každý další filtr před objektivem snižuje výslednou kvalitu fotografie. A to platí i u "legendárních" Lee, které také nejsou stoprocentní. Až sem by to bylo všechno v pohodě, ale kolem 2 hodiny to přišlo. Zesilující vítr, který si začal pohrávat se stanem. Znáte to, člověk se utišuje, že to za chvíli přestane, a že mých 95 kg je dostatečná zátěž, která udrží stan "přilepený" na skále. Nestalo se. Kolem 3 hodiny to již není stan a já přemýšlím, jak z týhle šlamastiky. Na chvilku si dal pauzu a já se mohu odlepit ze stanu a odtáhnout torzo i s věcmi ke stěně. Do rána ležím na stanu schoulen ve spacáku. Nepříjemná situace, poučení pro příště.
Komentáře