Na louce v Lukášově, na jaře po roztání sněhu, každoročně vykvétají stovky šafránů bělokvětých (Crocus albiflorus). Doba květu kolísá podle počasí od poloviny března do druhé poloviny dubna.Šafrán bělokvětý se přirozeně vyskytuje zejména v horách západní a jižní Evropy - Pyrenejích, Alpách, na Apeninském poloostrově, částečně zasahuje i do Karpat. Na zdejší lokalitu se šafrány rozšířily lidskou činností, údajně si je s sebou přinesl voják ze služby v Rakousku. V minulosti se zde nacházely pastviny a ovocný sad, ve kterém našly šafrány vhodné podmínky. Dnes je chráněné území ohroženo hlavně zarůstáním travou, a proto je v zájmu ochrany přírody každoročně koseno.
Původně byla zdejší populace šafránu přiřazována k blízce příbuznému druhu šafrán Heuffelův (Crocus Heuffelianus). Ten pochází z Karpat a přirozeně se vyskytuje hlavně na Slovensku. Základní barva květů je na rozdíl od šafránu bělokvětého modrá. Oba druhy vytvářejí řadu barevných forem, zejména, jedná-li se o pěstované zahradní formy. Z toho důvodu je přesné určení zplanělých populací problematické.
Z dalších jarních květů zde můžeme nalézt bleduli jarní, blatouch bahenní a prvosenku vyšší. Za přírodní památku vyhlásilo poprvé ministerstvo školství v roce 1948.
Formát pro tisk
Komentáře