Sovice sněžní (někdy též sovice sněžná; Bubo scandiacus) je monotypický druh sovy z čeledi puštíkovitých (Strigidae).Popis
Mohutná sova velikosti téměř výra velkého (Bubo bubo). Délka těla je 53–65 cm, rozpětí křídel 125–150 cm. Hmotnost u samce se pohybuje v rozmezí 700–2500 g, u samice mezi 780–2950 g. Peří je ve většině šatů jasně bílé, díky čemuž jí poskytuje dobré maskování v zasněžené krajině. Samec má na bílém podkladu pouze několik roztroušených tmavých skvrn, zatímco samice je hustě tmavě příčně pruhovaná a čistě bílý má pouze závoj, hruď, nohy, spodinu křídel a spodní krovky ocasní. Mladí ptáci v prvním roce života se podobají samici, ale jsou celkově tmavší. Zobák je černý, duhovka žlutá.
Rozšíření
Sovice sněžní patří mezi typické obyvatele cirkumpolárních oblastí. Hnízdí v tundrách a náhorních planinách nad hranicí lesa na území Evropy, Asie, Grónska a Kanady. Stálá až potulná, rozšíření a početnost silně kolísá v závislosti na dostupnosti hlavní potravy, tj. lumíka sibiřského (Lemmus sibiricus), za kterým může podnikat kratší nebo delší přesuny. Ty průměrně každý čtvrtý rok nabývají irupčních rozměrů a jednotliví ptáci se tak během nich mohou dostat i do mnohem jižněji položených oblastí (v Evropě až po Francii, střední Evropu, bývalou Jugoslávii a Černé moře).
Výskyt v ČR
V ČR jde o vzácně zaletující druh, objevující se od října do března. Počet pozorování ve 20. století nepřevyšuje 20 záznamů.Chovu sovic sněžních se věnují zejména zoologické zahrady, jako např. Zoo Praha, Zoo Brno, Zoo Liberec, Zoo Ostrava či Zoo Tábor, ale vyskytuje se i v soukromých chovech. V roce 2010 proběhla médii aféra, že ze Zoo Ostrava byly přímo z voliéry ukradeny dvě sovice sněžné, ale podařilo se je rychle navrátit zpět.
zdroj: wikipedie
Formát pro tisk
