Zdroj: https://www.alesjecmen.cz/home/prichod-jara | Vydáno: 3.3.2014 19:58 | Autor: Aleš Ječmeň

Příchod jara

Musím se přiznat, že i já jsem si velmi oblíbil fotografie pořízené starými skly. Měkká kresba doprovázená úžasným bokehem a fantastickým barevným podáním, vytváří unikátní snímky, a proto jsem si na podzim loňského roku dva staříky pořídil. Tedy 100 Trioplan / f2,8 a jedinečný Primoplan 50 / f1,9. Jsou to neskutečně kreativní objektivy, i když vyžadují specifické zacházení. Povětšinou je nutné použít makrokroužek a způsob ostření s nimi vyžaduje notnou dávku trpělivosti. Přesto věřím, že brzy zaujmou v mém fotobatohu pevné místo a budou příjemným zpestřením mých makrosnímků.

Rakytník řešetlákový (Hippophae rhamnoides, syn. rakytník úzkolistý) je větrosnubný opadavý, trnitý až 6 m vysoký dvoudomý řídký keř či keřovitý strom. Původně pochází z Ruska, ovšem dnes je již rozšířen po celé Evropě a Asii. Na Sibiři jej lidé využívali pro jeho léčivé účinky v oblasti medicíny. Rakytník byl v tamějších oblastech nazýván "sibiřským zázrakem" nebo "citroníkem severu". V bývalém Sovětském svazu byl dokonce z důvodů velkovýroby šlechtěn, a tak vzniklo i několik dalších odrůd. V dnešní době jsou jeho účinky známé již po celém světě. Rakytník je využíván v potravinářství (sirupy, kompoty, marmelády, džemy), medicíně (léčba kožních onemocnění , sliznice, vředů, zažívacích potíží, rakoviny, gynekologických problémů), v kosmetice a dokonce i v zemědělství, jako ochrana před půdní erozí.

V lidovém léčitelství Mongolska, Sibiře i některých oblastech Číny byl rakytník známý již v dávné minulosti. Užíval se při léčbě onemocnění plic, jater i kloubních onemocněních, dále také v místní kosmetice. Pomáhal proti zahlenění i zánětům plic, hojil sliznice, žaludeční i dvanáctníkové vředy, reguloval krevní oběh. Urychloval proces hojení ran, stimuloval regenerační procesy, měl pozitivní vliv na choroby jater. V tibetské tradiční medicíně patří mezi vysoce efektivní regenerační prostředek, který se používá i při intoxikacích a kardiovaskulárních chorobách.^[4]

Chemický obsah látek v plodu Barva plodu je obvykle oranžová až červená, záleží na množství karotenoidů v každém z nich. Chuť, jakou jednotlivá bobulka má, je zas vytvářena podle množství sacharidů a způsobuje sladší nebo trpčí chuť. Dále rakytník obsahuje vitamín B – B1, B2, B6, B3 ( nikotinamid, vitamin PP) udržující harmonickou funkci centrální nervové soustavy, B9 (kyselina listová) způsobující syntézu nukleových kyselin, krvetvorbu, růst a vývoj plodu. Vitamín C (kyselina askorbová), tento vitamín se uchovává i v produktech z plodů již vyrobených. Vitamín D přispívá ke správnému růstu a vývoji kostí a zároveň reguluje množství vápníku a fosforu v krvi. Vitamín E je antioxidantem a ochráncem esenciálních mastných kyselin. Využívá se při nemocech jako je mužská sterilita, svalová dystrofie a také u kardiovaskulárních poruch. Vitamín K, který má na starost udržování krevní srážlivosti. Při jeho nedostatku může, při nepodání včasné lékařské pomoci, dojít i k vykrvácení v důsledku nefunkčnosti nebo nedostatku krevních destiček v krvi jedince.

V ČR rostou (snad) přirozeně 2 druhy. Šafrán bělokvětý (Crocus albiflorus) roste hlavně v Alpách a snad jako alpský migrant zasahuje přirozeně do Novohradských hor a na Šumavu. Jinde, např. ve severních Čechách (viz přírodní památka Farská louka) nebo na východní Moravě je však místy zdomácnělý. Šafrán karpatský neboli šafrán Heuffelův (Crocus heuffelianus) je s jistotou původní ve slovenských Karpatech, možná zasahuje přirozeně do Beskyd. V jiných (většinou horských) oblastech je také občas zdomácnělý. Oba druhy jsou řazeny ke kriticky ohroženým druhům flóry ČR (C1). Šafrán setý (Crocus sativus) byl dříve v ČR pěstován kvůli koření a vzácně zplaňoval. Jako okrasné druhy se pěstují např. fialově kvetoucí šafrán neapolský (Crocus napolitanus), či žlutě kvetoucí druhy šafrán žlutý (Crocus flavus) a šafrán zlatý (Crocus chrysanthus) a další.